Borka
Borka je odumřelá, povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně[1] označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.
Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).
Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.
Vznik
Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu), a ty proto odumírají.
- Borka borovice lesní (Pinus sylvestris)
- Borka lilovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera)
- Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku
- Borka dubu korkového (Quercus suber)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |