Tramvajová doprava v Barnaulu
Barnaul, město na ruském Altaji, obsluhuje tramvajová síť od roku 1948. V současné době jezdí na síti o délce 123 km přes deset tramvajových linek a vozy jsou vypravovány z celkem tří vozoven.
Historie
První plány na zavedení tramvajové sítě v Barnaulu se objevily již roku 1911; americký konzulát v Moskvě se obrátil s prosbou vydat povolení na výstavbu a provozování sítě. V roce 1914 se tato žádost opět projednávala na městském zastupitelstvu, avšak krátce na to začala první světová válka, změnila se ekonomická situace v impériu a priority byly jiné. Plány tudíž nakonec realizovány nebyly.
9. března 1946 podepsal Josif Stalin rozhodnutí Rady ministrů SSSR o výstavbě prvního úseku tramvajové sítě v Barnaulu[1]. Zprovoznění prvního úseku se konalo symbolicky 7. listopadu 1948. Nasazeny byly tramvaje typu Ch (předválečné dřevěné vozy s lyrovými sběrači). Později je nahradily již rozšířenější KTM-1 s vlečnými vozy KTP-1 a KTM-2 s KTP-2. To už byla padesátá a šedesátá léta.
V 70. letech 20. století se začala zvažovat i výstavba rychlodrážní tramvaje[2], neboť město se již blížilo hranici 900 tisíc obyvatel a nové průmyslové čtvrti potřebovaly kvalitnější dopravní spojení. Byly tak modernizovány některé tramvajové trati a zavedeny třívozové soupravy (jako jsou například v Drážďanech). Realizován však systém kompletně nebyl, neboť po roce 1991 došlo k úpadku průmyslu a počet obyvatel poklesl na 650 tisíc. Výhledově (do roku 2025) se ale počítá s podpovrchovou tramvají (obdobná jezdí například v Kryvém Rihu)[3].
Roku 1971 se pak do barnaulských ulic vydaly rozšířené T3 původem z Československa. Brzy se staly základními tramvajemi vozového parku. Dodávky od pražského výrobce pokračovaly i v 80. letech; roku 1985 byly dodány první tramvaje typu T6B5. Barnaul se stal spolu s Novokuzněckem v zemi jediným městem východně od Uralu, které provozovalo v sovětských časech právě české tramvaje. V 90. letech pak některé z nich byly převezeny do Bijsku či dalších měst, jejich místo zastoupily ruské vozy typu KTM-8.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Барнаульский трамвай na ruské Wikipedii.
- ↑ Chronologická historie Altaje, rok 1946 (rusky). irbis.asu.ru [online]. [cit. 2007-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
- ↑ Článek o rychlodrážní tramvaji (rusky). www.ap.altairegion.ru [online]. [cit. 2007-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
- ↑ Článek o budoucnosti tramvají v Barnaulu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Barnaulu na Wikimedia Commons
- Fotogalerie
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Městská hromadná doprava v Rusku | |
---|---|
Metro | Jekatěrinburg • Kazaň • Moskva • Nižnij Novgorod • Novosibirsk • Petrohrad • Samara ♦ ve stavbě: Čeljabinsk • Krasnojarsk • Omsk |
Monorail | |
Tramvajová doprava | Ačinsk • Angarsk • Barnaul • Bijsk • Čeljabinsk • Čerepovec • Čerjomuški • Dzeržinsk • Chabarovsk • Irkutsk • Iževsk • Jaroslavl • Jekatěrinburg • Jevpatorija1 • Kaliningrad • Kazaň • Kemerovo • Kolomna • Komsomolsk na Amure • Krasnoarmějsk • Krasnodar • Krasnojarsk • Krasnoturinsk • Kursk • Lipeck • Magnitogorsk • Moskva • Naberežnyje Čelny • Nižněkamsk • Nižnij Tagil • Nižnij Novgorod • Noginsk • Novočerkassk • Novokuzněck • Novosibirsk • Novotroick • Omsk • Orjol • Orsk • Osinniki • Petrohrad • Perm • Pjatigorsk • Prokopjevsk • Rjazaň • Rostov na Donu • Salavat • Samara • Saratov • Simbirsk • Smolensk • Staryj Oskol • Šachty • Taganrog • Tomsk • Tula • Tver • Ufa • Uljanovsk • Ulan-Ude • Usolje-Sibirskoje • Usť-Ilimsk • Vladikavkaz • Vladivostok • Volčansk • Volgograd (částečně podpovrchová tramvaj) • Volžskij • Zlatoust Zrušené: Moločnoje1 • Simferopol1 |
Trolejbusová doprava | Abakan • Čeljabinsk • Ivanovo • Kerč1 • Moskva • Murmansk • Petrohrad • Saransk • Sevastopol1 • Simferopol – Alušta – Jalta1 ♦ přehled ostatních… |
Příměstská železnice | Moskva • Nižnyj Novgorod |
1 Provozy nacházející se na mezinárodně sporném poloostrově Krym, který je od roku 2014 fakticky součástí Ruské federace. Ukrajina jej však nadále považuje za část svého území. |