Čou Ťien-žen
Čou Ťien-žen je čínské jméno, v němž Čou je příjmení.
| Čou Ťien-žen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. listopadu 1888 Šao-sing |
| Úmrtí | 29. července 1984 (ve věku 95 let) Peking |
| Alma mater | Tokijská univerzita |
| Povolání | politik a překladatel |
| Zaměstnavatelé | Pekingská univerzita Šanghajská univerzita |
| Politická strana | Komunistická strana Číny |
| Rodiče | Čou Po-i |
| Příbuzní | Lu Sün a Čou Cuo-žen (sourozenci) |
| Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čou Ťien-žen (čínsky pchin-jinem Zhōu Jiànrén, znaky 周建人; 12. listopadu 1888 — 29. července 1984) byl čínský biolog a politik. Hrál významnou roli v rozvoji biologie v Číně a, se svými bratry, v čínském intelektuálním životě 20. a 30. let. Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Číny, od poloviny 40. let působil také v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie a Čínské demokratické lize, po roce 1949 dvou z menších politických stran v Čínské lidové republice (ČLR). Po založení Čínské lidové republiky zastával vysoké pozice ve vládě Če-ťiangu (místopředseda vlády a v letech 1958–1967 guvernér) a v zákonodárných a poradních sborech ČLR jako člen stálého výboru (od 1954) a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1965–1980) a místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1984). Působil ve vedení Čínské demokratické ligy a Čínského sdružení pro rozvoj demokracie, kterému v letech 1979–1984 i předsedal.
Život
Čou Ťien-žen se narodil 12. listopadu 1888 v okrese Šao-sing v provincii Če-ťiang v rodině bohatého statkáře; jeho staršími bratry byli spisovatelé Lu Sün a Čou Cuo-žen. Obdržel kvalitní vzdělání, na rozdíl od svých bratrů se stal biologem, se specializací na biologii člověka. Od 20. let jako profesor přednášel na různých univerzitách (v Šanghaji, Ťi-nanu, An-chueji a dalších), hrál významnou úlohu v rozvoji biologie v Číně, podílel se na překladu Darwinova díla O původu druhů. Angažoval se i v hnutí za práva žen. Za druhé světové války žil v Šanghaji, v letech 1946–1947 odešel do Hongkongu, roku 1948 se přesunul na komunisty ovládané území a vstoupil do Komunistické strany Číny.
Při založení Čínské lidové republiky na podzim 1949 se stal členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a působil v úřadech ČLR: v letech 1949–1954 pracoval jako zástupce ředitele Úřadu pro tisk a publikace při ústřední lidové vládě a současně jako místopředseda lidové vlády Če-ťiangu.[1] Roku 1954 byl zvolen poslancem a členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1959 a 1964), současně se stal členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V nové vládě byl v letech 1954–1958 náměstkem ministra vysokého školství.[1]
Kromě úředních funkcí působil i v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie, kterého byl v letech 1955–1956 místopředsedou a v Čínské demokratické lize, v níž byl od roku 1956 členem stálého výboru ústředního výboru a od roku 1961 předsedou čeťiangské organizace. Začátkem roku 1958 byl zvolen guvernérem Če-ťiangu, úřad vykonával do kulturní revoluce; téhož roku 1958 se stal vedoucím changčouské pobočky Čínské akademie věd.[1]
Začátkem roku 1965 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1975 a 1978,[1] rezignoval v září 1980 během širší obměny vedení parlamentu a vlády). Roku 1967 byl během kulturní revoluce nucen se vzdát vedení čeťiangské vlády, ale koncem roku 1967 se vrátil do veřejného života a v provinčním revolučním výboru zřízeném v březnu 1968 zaujal pozici jednoho z místopředsedů; tuto funkci si podržel do roku 1975. Na IX. sjezdu KS Číny v dubnu 1969 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1973 a 1977, ve funkci do roku 1982). V únoru 1978 byl také zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen roku 1983). V lednu 1979 byl zvolen úřadujícím a v říjnu téhož roku řádným předsedou Čínského sdružení pro rozvoj demokracie.[1]
Zemřel v Pekingu 29. července 1984.
Reference
- ↑ a b c d e BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 678. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čou Ťien-žen na Wikimedia Commons
| Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
| 2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
| 3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
| 4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
| 5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
| 6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
| 7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
| 8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
| 9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
| 10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
| 11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
| 12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
| 13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
| 14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen | |||||||||||||||
| Čínské sdružení pro rozvoj demokracie | |
|---|---|
| předsedové | Ma Sü-lun (1950–1966) • neobsazeno (1966–1979) • Čou Ťien-žen (1979–1984) • Jie Šeng-tchao (1984–1987) • Lej Ťie-čchiung (1987–1997) • Sü Ťia-lu (1997–2007) • Jen Ťün-čchi (2007–2017) • Cchaj Ta-feng (2017– ) |
| Představitelé Če-ťiangu po roce 1949 | |
|---|---|
| tajemníci provinčního výboru KS Číny | Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1954) • Ťiang Chua (1954–1967) • Nan Pching (1971–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1983) • Wang Fang (1983–1987) • Süe Ťü (1987–1988) • Li Ce-min (1988–1998) • Čang Te-ťiang (1998–2002) • Si Ťin-pching (2002–2007) • Čao Chung-ču (2007–2012) • Sia Pao-lung (2012–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2022) • I Lien-chung (2022– ) |
| předsedové provinčního lidového shromáždění | Tchie Jing (1979–1983) • Li Feng-pching (1983–1988) • Čchen An-jü (1988–1993) • Li Ce-min (1993–2003) • Si Ťin-pching (2003–2007) • Jü Kuo-sing (2007–2008) • Čao Chung-ču (2008–2013) • Sia Pao-lung (2013–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2023) • I Lien-chung (2023– ) |
| guvernéři | Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ša Wen-chan (1955–1957) • Chuo Š’-lien (1957–1958) • Čou Ťien-žen (1958–1967) • Nan Pching (1968–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1979) • Li Feng-pching (1979–1983) • Süe Ťü (1983–1987) • Šen Cu-lun (1987–1990) • Ke Chung-šeng (1990–1993) • Wan Süe-jüan (1993–1997) • Čchaj Sung-jüe (1997–2002) • Si Ťin-pching (2002–2003) • Lü Cu-šan (2003–2011) • Sia Pao-lung (2011–2012) • Li Čchiang (2012–2016) • Čche Ťün (2016–2017) • Jüan Ťia-ťün (2017–2020) • Čeng Šan-ťie (2020–2021) • Wang Chao (2021– ) |
| předsedové provinčního výboru ČLPPS | Tchan Čen-lin (1950–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ťiang Chua (1955–1967) • Tchie Jing (1977–1979) • Mao Čchi-chua (1979–1983) • Wang Ťia-jang (1983–1988) • Šang Ťing-cchaj (1988–1993) • Liou Feng (1993–2003) • Li Ťin-ming (2003–2007) • Čou Kuo-fu (2007–2011) • Čchiao Čchuan-siou (2011–2018) • Ke Chuej-ťün (2018–2022) • Chuang Li-sin (2022–2023) • Lien I-min (2024– ) |
Portály: Čína | Lidé | Politika
